Skyfall /songfic/

26. listopadu 2012 v 9:32 | Samantha |  Jednorázové povídky
Tak po dlouhé době mě osvítila můza a dostala jsem chuť stvořit něco malého... Pokud to někdo přečte i po té době, co jsem sem nic nepřidávala, budu neskutečně vděčná i za komentář =)



Tohle je konec.
Zadrž dech a počítej do deseti.
Pociť, jak se země hýbe a pak,
poslyš, jak se mé srdce znovu puká.
Stáli tam, oba na jedné straně barikády. A proti nim to největší zlo, jaké si kdy dovedli představit, zosobněné v muži s bílým obličejem a rysy i hlasem syčícího hada. Ruka s hůlkou se jí třásla, ale když ucítila na zádech dotek jeho teplé dlaně, upokojila se. Ať to dopadne jakkoli, pro ně je to konec… Oni dva měli jen tu jedinou noc…

Protože tohle je konec.
Utopila jsem se a snila o této chvíli.
Promlčelo se, co jsem dlužila,
uchvácena emocemi jsem odcizena.
/noc před bitvou/
"Hermiono, je Ti doufám jasné, že my dva nemáme budoucnost v žádném z dalších vesmírů, ať už vyhraje kterákoli strana...?"
"Ano, Severusi…a právě proto je tato noc výjimečná," umlčela ho polibkem a saténová černá košile se svezla po jeho štíhlém těle zvolna k zemi…

Ať nebe spadne,
když se rozpadá,
postavíme se tomu čelem,
a budeme tomu čelit společně.
Ohňostroje světel. Dopřála si ten luxus zahledět se, na vteřinu se vytrhnout ze stavu pozornosti… A stalo by se jí to osudným, pokud by před ní někdo jiný nevyčaroval štít. Někdo, kdo včera v noci zaštítil i její srdce svým vlastním…

Když obloha padá
Začneme při konci světa
tisíce mil a hvězd vzdálení.
Když se světy sráží a dny jsou temné,
A když ji Voldemort nakonec stejně držel vítězně za paži, s hůlkou pod krkem a čekajíc na Harryho chybné kroky směrem k ní, když ji mučil, její mysl se vznášela nad vším utrpením… taková je láska… Nikdy se nevzdá bolesti. Temnota ji nikdy nezíská…

možná máš moje číslo
možná znáš moje jméno
ale nikdy nezískáš mé srdce.

Ať nebe spadne
(Ať nebe spadne)
Když se rozpadá
(Když se rozpadá)
postavíme se tomu čelem,
(postavíme se tomu čelem),
a budeme tomu čelit společně.

Viděl, že ji dostali. Jeho dřívější kumpáni si žívali zvrhle její bolest a on nemohl dělat vůbec nic. Chtělo se mu řvát, ale místo toho mohl jen metat kletby kolem sebe a doufat, že se dostane blíž k ní…

Když obloha padá
(Ať nebe spadne)

(když se rozpadá)
(budeme se držet za ruce)
A pak zahlédl její výraz. Čekal tvář plnou děsu, a namísto ní dostal…povznesení? Někde za těmi slzami tekoucími bolestí byla její duše, zcela ušetřená ran zvenčí.
A on věděl, že nemá smysl ji zachraňovat. Zachraňovat někoho, kdo už dávno zachráněn byl…
Kam jdeš ty, jdu já
Co vidíš ty, vidím já
Vím, že nikdy nebudu svá,
bez ochrany,
Tvé náruče plné lásky,
udržující mě v bezpečí.
Podej mi ruku
a povstaneme
Když pak přeživší ze strany světla pohřbívali mrtvé, našli těla Severuse Snapea a Hermioy Grangerové držící se dlaněmi a kdovíproč nezrušitelným kouzlem navěky spojenými…
A tak je uložili vedle k sobě…

Ať nebe spadne
(ať nebe spadne)
Když se rozpadá
(Když se rozpadá)
postavíme se tomu čelem,
(postavíme se tomu čelem),
a budeme tomu čelit společně.

Když obloha padá,
ať spadne,
postavíme se tomu čelem
když obloha padá.

P.S. Můžete si udělat vlastní představu, jak ke spojení dlaní došlo. Ten konec jsem takhle chtěla, ale nějak mi nešlo napsat, jak se to stalo. Tak si namáhejte fantazii =)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Elinor Elinor | E-mail | Web | 26. listopadu 2012 v 22:21 | Reagovat

,,A on věděl, že nemá smysl ji zachraňovat. Zachraňovat někoho, kdo už dávno zachráněn byl…" Nádherné, dokonalé, bolestivěmelancholickoosvobozující. Vím, že jsi čekala na to, až mi bude líp, ale už tímhle jsi mé srdce naplnila nadějí, protože i za ty spojené dlaně to stojí!

2 Samantha Samantha | Web | 26. listopadu 2012 v 22:23 | Reagovat

Jsem strašně ráda, že se Ti to líbí =)... Moc děkuju za komentík, Ty víš jak mě potěšit ;)

3 Ja :-) Ja :-) | 28. listopadu 2012 v 10:12 | Reagovat

Original se mi nelibi, to vis, ale ve tvem podani je to o dost lepsi :-)

4 Lau:) Lau:) | Web | 22. prosince 2012 v 20:12 | Reagovat

Je to krásné :)..
Doufám, že ve svém blogu budeš pokračovat nadále.. :)

5 Lau:) Lau:) | Web | 31. prosince 2012 v 11:45 | Reagovat

Děkuji!:)

Někdy prostě zavelí deprese a neubráníš se tomu. To je fajn, že jsi narazila na svého přítele, já totiž teď na kluky vůbec nemám pomyšlení. Mám jenom jeho.

Na tvůj blog jsem sice narazila nedávno, ale máš úplně skvělé povídky! Ráda si je čtu opakovaně, protože jsou to povídky, které bych prostě já nikdy nedokázala napsat. Vždycky něco začnu psát a pak to nedokončím, je to zvláštní a svým způsobem mě to irituje, ale co nadělám.

Teď akorát čtu tu tvojí doporučenou povídku od Alis - Nepřekonatelné překážky, protože jsem skoro přečetla už všechny tvoje povídky a já prostě nemám co dál číst. :D Někdy mi přijde, že je Snamionek hrozně málo, ale při tom to není pravda, podle mě je to nejoblíbenější pár, možná hned po Harrym s Hermionou... No nevím..

Nedávno jsem četla tu povídku Profesor Morous, od Casiopei a je to opravdu krásná povídka, hodně procítěná a i když je tam na jednu kapitolu omezený raiting, tak... jsem ji prostě musela přečíst... Někdy prostě zatnu zuby a musím číst dál, protože ta povídka se opravdu může stát mojí příští inspirací a to já hlavně potřebuji. :)

A jediné, co si doopravdy s radostí nepočtu, jsou slashe. To je taková smůla, protože Casiopea tak krásně píše a samé slashe! No, jeden jediný jsem jednou překousla, ale i tak jsem raději vyhledávala něco mého kalibru. Prostě si Harryho se Snapem představit nedokážu.

Máš moc pěkný blog a těším se, až si přečtu všechny tvé povídky.. :)

Musím ti také hlavně říct, že tvoje povídky mi dodaly tolik odvahy a inspirací, že jsem snad normálně zase začala psát. Ale, problém je v tom, že já nic nedokončím. A hlavně… Také mám v textu mnoho chyb, mě by se hodila nějaká beta-readerka, nebo reader, ale tak, zatím nemám štěstí a hlavně, to potom musí ta povídka i nějak vypadat, aby si někdo vyhradil čas na chyby usazené v mém textu, že? Kdybych se třeba jednou naučila psát, tak by to bylo super.

Byla bych velmi ráda, kdybys zase začala s blogem. Nevím, ale na tvém blogu se vždycky cítím tak nějak v bezpečí :). Máš to tam takové tmavé a každým článkem, každou kapitolkou nějaké povídky si připadám, jako bych byla pochopena. To se mi na tobě líbí, i když se neznáme, tak mě uklidňuje, že někdo je aspoň trošku podobný mě. Co nadělám. Někdy si prostě nevybereš a zamiluješ se. Přírodě neporučíš, jak se říká, ačkoli se Severuse nechci dělat nějakou „přírodu“, že se to prostě „stalo“, ale… Prostě… Snad aspoň trochu víš, že to myslím v dobrém slova smyslu. :)

No, ale teď k tomu nejhlavnějšímu. Dnešním večerem skončí tento úděsný rok 2012! Nevím, jak pro tebe, ale pro mě byl dost namáhavý a jsem docela ráda, že už je všechno za mnou, tudíž Ti přeji do roku 2013 jen to nejlepší, ať se Ti daří, přeji Ti to s přítelem jen to nejlepší a samozřejmě mnoho úspěchů ve škole, v práci, či kde nyní jsi. Přeji krásný večer trávený aspoň s jednou sklenkou na zapití těch všech stresů a radostí celého roku. Někdy je prostě lepší začít od začátku a já mám zase šanci. To mě vždycky uspokojí. Minulý rok to probíhalo trošku v depresi, celý večer jsem trávila sledováním poslední části Harryho Pottera a doslova jsem plakala do sklenky vína. :D No jo, jeho konec mi hodně vzal, ale také dal. Je až ničivé, že už Rowlingová nenapíše ani řádku, ale tohle je podle mě už na nás. Povídky, vymyšlené příběhy… Fanfiction, ať žije! :) (Tam totiž SS není mrtví!)

Měj se hezky, ahoj ;)

6 Babu Babu | Web | 5. ledna 2013 v 21:08 | Reagovat

Jak se mi ta písnička nelíbí, tak tady mi prostě sedí. :) Sice smutné, ale krásně poetické. ;)

7 Rainy Rainy | Web | 14. března 2013 v 20:16 | Reagovat

Naprosto souhlasím s Babu. Tahle písnička se mi nikdy nelíbila. Pamatuju si, jak jsem byla zklamaná, když Adele po takové době vyšla právě s tímhle... Ale tady se nepopsatelně hodí. Je to tak nádherné... a z konce mi běhal mráz po zádech. Severus/Hermiona je prostě klasika ve světě fanfiction ... i když je strašlivě těžké takovou povídku napsat. Tobě se to povedlo, takže klobouk dolů ;)

8 Ivet Ivet | E-mail | 23. dubna 2013 v 18:52 | Reagovat

Krásně napsané, ůíbí se mi i myšlenka,že jejich jediná noc je ochránila před bolestí. Dojalo mě to a konec považuji za dobrý - možná ne happy end, ale podle mě je to v tomto případě správné vyústění :-)

9 EllWheete EllWheete | E-mail | Web | 29. května 2019 v 16:35 | Reagovat

Preis Viagra 50 Purchase Synthroid Without Rx Meds On Line No Prescribtion  <a href=http://brandciali.com>cialis 5mg best price</a> How To Buy Viagra Fluoxetine Next Day Delivery Buy Amoxicillin Online In Uk

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama