Prosinec 2008

Novoroční, bolavá...

30. prosince 2008 v 22:43 | Samantha |  Básničky...
Nejsem teď schopná psát nic jiného, omlouvám se. Poslední dobou píšu spousty básniček a jen jedinému člověku, který je ovšem již nečte. Protože mi nechtěl více ubližovat. Ano, jeho láska mi možná masochisticky ubližovala. Ale bez ní...už není nic. Ani co by mi ubližovalo, ale eni co by mě...nutilo se ráno probudit....
Já vím, je tu má rodina, můj pes , přátelé a v neposlední řadě vy s blogem. Všeho toho si teď vážím snad ještě víc...protože se mi pmalu daří tím vším to obrovské prázdné místo zaplnit....ne, nikdy ho nezaplním uplně. Nejspíš ani z poloviny ne...ale alespoň mám sílu žít...díky vám. Díky rodině. Díky přátelům...
děkuju...
a přeju krásný rok 2009 plný štěstí, zdraví, lásky, krásných povídek a málo bolesti...

Samantha...

P.S. Pusťte si písničku a v "celý článek" máte básničku. Je moje a je o mě. O mých pocitech a zážitcích a představách a...prostě o tom, jak se teď cítím a proč.



Krásný Vánoce!

24. prosince 2008 v 17:24 | Samantha |  Já a blog
Lidi, chtěla bych vám všem jen popřát nádherný Vánoce a všecko krásný, bohatýho ježíška a hodně štěstí.
V tomhle roce jste mě mockrát podrželi, moje deprese a nepsaní vydrželi.
Jste skvělí a mam vás ráda, našla jsem nejednoho kamaráda...
Samantha

Ten příběh nemůže být o nás...

19. prosince 2008 v 22:31 | Samantha |  Já a blog
Severus a Hermiona spolu nemůžou být.
Jemu je hodně, jí málo.
On je učitel, ona žákyně.
Vím, že za zkoušku by to stálo,
ale život je už takový
On je ironický a realistický, i když uvnitř možná i citlivý.
Ona je citlivá a milá, i když uvnitř možná i realistická.
Ona ho miluje a...on ji má rád.
Ona mu srdce daruje a on...
On jí ho musel zpátky dát
a před tím ještě pošlapat.
Protože je nebezpečné, aby
on se s ní vídal.
Ona jej držela za ruce.
On ji něžně líbal,
A aby ona mu svítila
namísto slunce.
Ublížit víc a nebo míň?
Těžké se rozhodnout,
když nechceš ublížit vůbec.
A plná je teď Velká síň,
Protože Hermiona odjíždí.
Odjíždí a rozloučí se jen,
a poděkuje za krásný sen.
A on se jenom pousměje,
chladně a přeci s kouskem naděje.
Která se nikdy nesplní...
Tento příběh totiž nemůže být
o něm a o ní...

Jen tančit...

2. prosince 2008 v 20:02 | Samantha |  Jednorázové povídky
Je to taková jednorázovka, kdy naprosto pomíjím fakt, že je Brumbál i Severus mrtvý a o Voldemortovi ani nemluvím. Jedná se o Hermioniny vzpomínky na konec studia jejich ročníku, přičemž Brumbál je stále ředitelem a Severus je živ a zdráv. Doufám, že se vám bude líbit, již tradičně HG/SS...

Menší změna vzhledu blogu=)

2. prosince 2008 v 12:06 | Samantha |  Já a blog
Tak jsem po dlouhé době zase něco vytvořila a hodila to sem. Mě osobně se tento vzhled docela líbí, tak doufám, že jej taky oceníte =) Jsem totiž nemocná, tak jsem si na to našla čas...
A moc děkuju za milé komentíky u předchozích článků a přidávám omluvu za své "netvoření", ale opravdu mi škola dává dost zabrat...a vlastně nejen škola...
Ale snažím se =)
Tak se mějte krásně a možná něco přibude=)
Samantha