3.kapitola - Pane profesore, to nesmíte...

25. ledna 2007 v 17:49 | Samantha |  Vezmi mě s sebou
Byl večer. Všichni žáci seděli u večeře a vesele se bavili. Nikoho nenapadlo to, co mělo za chvíli přijít…Nikoho až na…
"Hermiono? Jsi dnes nějaká zamlklá!" drknul do ní Ron.
"To nic Rone, jen jsem se zamyslela…" odvětila Hermiona a dál seděla na židli a sledovala profesora Snapea.

Ten si toho po chvíli všimnul a otočil se směrem k ní. Rychle sklopila oči, ne však dost rychle na to, aby si toho nevšimnul. Celou večeři se tam už ani nepodívala. A to byla chyba, jinak by si byla všimla, že se Snape po chvíli zvednul a odešel. Nikdo tomu nevěnoval pozornost. Ostatní vesele tlachali o všem možném i nemožném. Jen Hermioně došlo, proč má tak divný pocit. Přesně by to do sebe zapadalo. Zvedla se od stolu.
"Mio, kam jdeš?" zeptal se s plnou pusou udiveně Ron.
"Musím ho zastavit!" křikla za ním.
"Ale koho?"
"Spi dál Ronalde!" a dveře se za ní zabouchly.
Pršelo. Hermiona stěží otevřela obrovskou bránu Bradavic a rozběhla se ven. Tma, všude jen tma. Rozhlížela se na všechny strany, jestli někde neuvi…
"Aaaa!" vykřikla! Někdo ji chytil zezadu a překryl jí ústa rukou. Zmítala se a dupala, ale nic nepomohlo. Srdce jí divoce bilo, ale rozhodla se uklidnit. Přestala sebou zmítat a dotyčný svou ruku pomalu sundal. Chvatně se otočila a spatřila svého profesora lektvarů.
"Pane profesore! To nesmíte..!" snažila se překřičet kapky deště, dopadající do nedalekého jezera.
"Co nesmím, Grangerová?" otázal se ledově Snape.
"Chystáte se jít za smrtijedy, kteří jsou poblíž v zapovězeném lese a…"
"Jak to víte?"
"Já…napadlo mě to. Nikdy nevstáváte od večeře." Sklopila hlavu, ale hned ji zas vzdorovitě zvedla.
"A myslíte si, že mě zastavíte? Já nemůžu jednat jinak Grangerová, pochopte to!"
"A vy zase pochopte mne, že já nemůžu jednat jinak!" křikla Hermiona a než ho vůbec napadlo, že by byla schopná zaútočit na učitele, ležel na zemi spoután neviditelnými provazy.
"Co si sakra myslíte, že děláte?" házel sebou Snape.
"Jsem na straně dobra…profesore." Dodala pohrdlivě.
"Grangerová, rozvažte mě!" křiknul, když se otočila a jeho hůlku si zastrčila do kapsy u hábitu.
"A řeknete mi důvod, proč bych to měla udělat?"
"Protože jsem váš učitel."
"Ano, a taky jste smrtijed. To je chabý důvod."
"To se nevylučuje."
"Ale já to vylučuji." Odvětila chladně. Na zlomek vteřiny se mu v očích objevila bolest.
Najednou ji však vystřídal úlek. Hermiona se otočila a tam…Voldemort se svými věrnými!
"Ale ale, Severusssi…Tebe dopadla ta mudlovssská šmejdka?" otázal se pobaveně Voldemort.
Hermiona vytáhla hůlku.
"Tak ty si myslíš, že mě porazíš?"
"Ano myslím!" křikla Hermiona a vyslala proti němu odzbrojovací kouzlo. Bez nejmenších problémů jej odrazil.
"Snažíš se zbytečně…kdykoli budu chtít, zabiju tě…a má trpělivost je nevelká!" zvýšil hlas Pán zla.
"Tak mě zabij! Na mě nesejde! Ale Harryho nezabiješ! Už teď je připravený tě zničit!" křičela.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Soňa Soňa | 25. ledna 2007 v 20:23 | Reagovat

Prosím, prosím, prosím........................ další!!!!!

2 Samantha Samantha | E-mail | 25. ledna 2007 v 22:22 | Reagovat

Jééé, dík za komentík=) Tak jo, jak je libo=)

3 Hornet Hornet | E-mail | Web | 20. června 2007 v 5:40 | Reagovat

Jé, Voldy je naštvanej :) *hih*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama